Istanbul (Turecko)

Istanbul - Zajímavosti, památky

Největší a nejznámější turecké město leží na obou březích úžiny Bospor. Istanbul byl dříve česky nazýván Cařihrad, řecky Konstantinopol či Byzantion. Jde o jednu z mála metropolí, která se  rozkládá na dvou kontinentech – Istanbul totiž tvoří spojnici mezi Evropou a Asií. Není proto žádným překvapením, že představuje významný dopravní uzel, centrum obchodu, průmyslu a cestovního ruchu. Historické jádro města je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Istanbul byl v letech 1453 – 1923 hlavním městem Osmanské říše a sídlem sultána. V roce 2010 byl vyhlášen evropským hlavním městem kultury.

Istanbul vyniká svou nezaměnitelnou atmosférou a je propojením evropské a orientální kultury. Nejednoho návštěvníka však překvapí, že se nejedná o město jako z Pohádek tisíce a jedné noci, ale že jde spíše o pulsující moderní světovou metropoli s výškovými budovami, mezi kterými se krčí ustupující stará zástavba. Stále zde však zůstává velké množství křivolakých uliček s nádechem Orientu, ve kterých se jakoby zastavil čas. Istanbulské ulice v letních měsících voní nejrůznějšími příchutěmi vodních dýmek, černým čajem, praženými kaštany a kebabem.

Taksimské náměstí a Istiklal Caddesi

Středobodem evropské části Istanbulu je Taksimské náměstí. Jde o významný uzel městské hromadné dopravy, centrum zábavy, nákupů a nočního života. V jeho okolí naleznete ty nejlepší restaurace a hotely. Taksim v turečtině znamená „moje taxi“ a toto místo si své jméno opravdu zaslouží. Náměstí, v jehož středu je Monument republiky z roku 1928, je totiž obklopeno istanbulskými žlutými taxíky a bezesporu je jedním z nejrušnějších míst v Istanbulu. Z Taksimského náměstí vybíhá několik ulic, ale nejvýznamnější z nich je třída Istiklal Caddesi, kterou projíždí historická tramvaj. Na této obchodní třídě naleznete nejlepší restaurace, hotely a módní obchody světových značek. V Istiklal Caddesi sídlí také francouzské, ruské nebo kanadské ambasády a konzuláty. Pokud projdete tuto hlavní třídu až na samý konec, narazíte na místo zvané Tünel. Právě zde končí ona historická tramvaj a začíná Belediye, ve které se koncentrují obchody s hudebními nástroji, audio elektronikou a nejrůznějšími uměleckými předměty.

Galatská věž a Galatský most

Pokud se budete procházet centrem Istanbulu, tak rozhodně nemůžete minout bezmála 70 metrů vysokou kamennou Galatskou věž. Tato památka z roku 1348 tvoří typické panorama Istanbulu a objevuje se snad na každém propagačním letáku nebo videu. Z Galatské věže je nezapomenutelný panoramatický pohled snad na všechny významné památky a istanbulská místa. Když se pak vydáte ulicí přímo dolů k vodě, dojdete až zátoce zvané Zlatý roh. Do přístavišť Karaköy a Eminönu připlouvají převozní lodě z asijské části Istanbulu, které jsou součástí městské hromadné dopravy. Na druhý břeh úžiny Zlatý roh se dostanete přes Galatský most, který je pravidelně v obložení istanbulských rybářů. V útrobách mostu se ukrývají rybí restaurace a zábavní podniky. Pokud se zde rozhodnete na chvíli usadit, budete muset počítat s trochu vyššími cenami, ale to je zvykem u turisticky atraktivních míst po celém světě. Naproti Galatskému mostu se nachází tzv. Nová mešita. V jejím okolí je pravý turecký bazar, kam na rozdíl od Grand Bazaru chodí nakupovat opravdoví Turci.

Sultanahmet

Sultan Ahmet je původně jen jméno nejznámější istanbulské mešity, které se přezdívá Modrá mešita. Turci však nazývají Sultanahmet celé okolí, to znamená včetně dalších nejslavnějších istanbulských památek, kterými jsou Hagia Sofia, Topkapi palác a Archeologické muzeum. Na Sultanahmet se dostanete nejlépe tramvají, na kterou můžete nasednout u přístaviště Karaköy nebo Eminönu.

Modrá mešita

Modrou mešitou je přezdívána mešita Sultan Ahmet se šesti minarety. Tato stavba byla vybudována v letech 1609 až 1616. Ačkoliv je mešita zvenku šedivá, své jméno dostala podle vnitřní modré výzdoby stropu, který je vyzdoben arabskými ornamenty. Vstup do mešity je zdarma a památka stále slouží svému účelu, tedy oddávání se pravidelným modlitbám a rozjímání. V každé mešitě jsou podlahy pokryty měkkými koberci a proto je nutností se před vstupem zout a obuv zanechat v poličkách k tomu určeným. Je také velice nevhodné vstoupit do mešity s odhalenými koleny a pro ženy platí striktní pravidlo zahalení vlasů. Muži by si naopak neměli zapomenout v interiéru sundat svou pokrývku hlavy. Turci jsou velice přátelští, v mešitách jsou vítáni i cizinci, kteří si zde mohou odpočinout nebo rozjímat. Jelikož je Modrá mešita velmi exponovanou památkou, průchod zvědavých turistů je řízen. U vchodu určeném turistům „vyfasujete“ igelitový sáček, do kterého si uložíte obuv, a celou dobu prohlídky ho nesete sebou. Zejména v letních měsících, kdy jsou všichni turisté oblečeni jen do „kraťasů“ a nátělníku, je obsluha připravena zapůjčit jim plátno, kterým své obnažené tělo musí před vstupem zakrýt.

Hagia Sofia

Tento bývalý byzantský chrám (a mešita), sloužící od roku 1934 jako muzeum, byl postaven v letech 532 až 537 Isidorem z Milotu a Anthémiem z Trallu jako typ byzantské kupolové baziliky a po roce 1453 byl přeměněn na mešitu. V interiéru jsou zachovány jak islámské motivy, tak i byzantské fresky a mozaiky. Násilná přestavba byzantského chrámu na mešitu neunikne oku bystrého návštěvníka. Tato ve své době architektonicky přelomová stavba vyniká kopulí o průměru 32 metrů, která je postavená z cihlové klenby a jakoby se vznáší více než 55 metrů nad hlavami návštěvníků.

Palác Topkapi

Bývalé sultánovo sídlo je největší a nejnavštěvovanější istanbulskou památkou. Palác byl vybudován v letech 1466 až 1478 sultánem Mehmetem II. na kopci v ústí Zlatého rohu. Famózní výhled na úžinu Bospor a Marmarské moře z palácové trasy je opravdu nezapomenutelným zážitkem. Před dokončením Dolmabahçe paláce v roce 1856 byl palác Topkapi (již od 15. století) politickým a mocenských centrem osmanského impéria. Během své více než 400 leté historie byl několikrát přebudován a upraven na základě potřeb a tehdejšího vkusu. Topkapi palác je pro veřejnost otevřen od roku 1924. Návštěvníci si mohou prohlédnout mnoho místností a částí paláce. Některé pokoje jsou zařízeny do tehdejší podoby a jiné jsou naopak bez nábytku a slouží spíše jako výstavní prostor. Návštěvníci paláce si mohou prohlédnout dobové oblečení tureckých sultánů, zbraně, šperky, kočáry, porcelán a nejrůznější vzácné dary, které sultánům přivážely delegace z celého světa. Zvědavci mohou také nahlédnout do  mnohými příběhy opředeného harému. Jednalo se o komplex místností a apartmánů, kde přebývaly sultánovy ženy, konkubíny a děti. Podle pověstí je hlídal černý eunuch a vstup byl povolen jen vyvoleným.

Grand Bazzar

Na jednom z nejstarších a největších světových zastřešených tržišť se nachází okolo 4 400 krámků a asi 3 000 obchodníků. Toto turisticky vyhledávané lákadlo, v dnešní době plné dárkových a upomínkových předmětů, je jedno z nejdražších míst Istanbulu, a proto zde obyčejní Turci zásadně nenakupují. Naopak koupěchtiví turisté zde mohou najít obrovský výběr koberců, látek, šátků, oblečení, koření, sladkostí, deskových her, zbraní, šperků a všelijakých suvenýrů. Místní zdatní obchodníci umí vždy pár vět snad v kterémkoliv jazyce, kterými všechny kolemjdoucí zvou k návštěvě svého obchůdku a jsou ochotni vám nabídnout „speciální cenu pouze pro vás“. Historie Grand Bazzaru sahá až do 15. století a zejména zapadlé uličky vzdálené od hlavní trasy opravdu dýchají historií a dalekým Orientem. Bohužel je však v dnešní době Grand Bazzar pouze turistickou atrakcí.

Ortaköy

Tato nevelká mešita se dvěma minarety leží na samém břehu Bosporské úžiny a je vyhledávaným cílem turistů i místních obyvatel. Mešita postavená v roce 1854, stejně tak jako Galatská věž, nemůže chybět na žádném propagačním materiálu o Istanbulu. Zahrála si také hlavní roli v několika reklamách světových značek. Interiér je zdoben velmi střídmě, proto se v žádném případě svou velikostí nemůže měřit s Modrou mešitou. Důvodem, proč je tato mešita tolik vyhledávaná, je atraktivita místa a poloha přímo vedle Bosporského mostu na břehu Bosporské úžiny. Základy mešity jsou omývány mořskou vodou a míří sem vyhlídkové lodě s turisty, kteří si zaplatili plavbu Bosporskou úžinou. V okolí mešity naleznete vyhlášené istanbulské restaurace a jako zákusek si můžete dopřát vafli podle chuti bohatě ozdobenou ovocem, čokoládou a šlehačkou.

Nádraží Haydarpaşa

Toto hlavní istanbulské nádraží leží v asijské části města zvané Kadiköy. Odbavovací nádražní budova jakoby vybíhá do moře. Je obsluhována převozními loděmi, které jsou součástí městské hromadné dopravy a plují do evropské části města. Nádraží leží v docházkové vzdálenosti nákupního centra a také autobusového nádraží. Budova, dokončená v roce 1909 německými inženýry, byla v listopadu 2010 poničena požárem, který byl pravděpodobně způsoben nedbalostí dělníků opravujících střechu. Některé konspirační teorie však tvrdí, že požár byl založen úmyslně s cílem přebudovat tento neo-klasicistní klenot na luxusní hotel a v okolí postavit byty pro majetné. Tyto teorie se dosud nepotvrdily a nádraží nadále slouží jako výchozí bod železnice spojující Istanbul s hlavním městem Ankarou a dálným východem Turecka. Pokud se už budete nacházet v Kadiköy, je skoro vaší povinností ochutnat vyhlášenou místní pochoutku zvanou Balik Ekmek. Nejedná se o nic jiného než o rybí filetu opečenou na grilu a podávanou v rozkrojené bagetě obložené čerstvým salátem. V Kadiköy chutná tato lahůdka opravdu skvěle.

Istanbul - Doprava

Istanbul – přílet do destinace
Největší istanbulské letiště, pojmenované podle prvního tureckého prezidenta a národního hrdiny Atatürka, leží v evropské části jihozápadně směrem od centra města. Druhé menší letiště Sabiha Gökçen, na kterém operují spíše nízkonákladové letecké společnosti, je pojmenované podle první ženské turecké pilotky a leží jihovýchodně od centra Istanbulu v asijské části města. Obě letiště jsou velmi dobře dostupné městskou hromadnou dopravou. Nejrychlejší způsob dopravy do centra města jsou však soukromé shuttle busy. Z Atatürkova letiště vás každou půl hodinu odveze shuttle společnosti Havaş přímo na Taksimské náměstí. Zhruba 40 minutová cesta vás vyjde na 10 TL (turecká lira), což je asi 150 Kč. V současné době z Prahy letají dvakrát denně přímo do Istanbulu na Atatürkovo letiště Turkish Airlines.

Istanbul – městská doprava
Istanbul se, jako každá jiná Evropská metropole, potýká s hustou automobilovou dopravou a z toho plynoucích dopravních komplikací. Obecně se dá říci, že nejvýhodnější a nejrychlejší způsob dopravy ve městě je pomocí veřejné hromadné dopravy. Díky tomu, že Istanbul leží na dvou kontinentech a je mořem rozdělen na dvě části, má istanbulská doprava svá specifika. Převozní lodě pendlující mezi Evropou a Asií jsou součástí hromadné dopravy a obyvatelé bydlící v Asii jezdí do práce v evropské části města lodí. Lodě vyplouvají z asijských přístavišť Kadiköy a u vlakového nádraží Haydarpaşa a z Karaköy a Eminönu v Evropě. Páteří veřejné hromadné dopravy ve městě jsou autobusy a tzv. metrobusy. Metrobus není nic jiného než dlouhý moderní kloubový autobus, který jezdí ve vyhrazeném samostatném pruhu nebo autostrádě, takže nehrozí, že by uvázl v zácpě, které jsou zejména v ranní a odpolední špičce běžné. V celém systému istanbulské hromadné dopravy se nepoužívají lístky, jak je známe například z Prahy, ale plastové nebo kovové žetony a čipové karty. Místní obyvatelé používají předplacené čipy, kterým se říká Akbil. U vstupů do metra se setkáte s turnikety, které Vás po vhození žetonu nebo přiložení onoho čipu pustí dovnitř. Přestože se metro začalo v Istanbulu budovat již v 19. století, opravdový rozkvět a výstavba tohoto dopravního prostředku přišla až v devadesátých letech minulého století. Istanbulské tramvaje, stejně tak jako je tomu v jiných tureckých městech, jezdí po stavebně oddělených kolejích a vstup na nástupiště je opět umožněn pouze po vhození žetonu nebo použití čipu. V autobusech se taktéž používají čipy. Poplatek za dopravu ale můžete zaplatit přímo v autobuse osobě tomu určené, která většinou sedí vepředu na sedačce vedle řidiče. Ceny jízdného začínají od 1,65 TL za jednu jízdu, což je asi 25 Kč. Akbil stojí 120 TL na měsíc, čemuž odpovídá přibližně cena 1820 Kč.

Automobilové spojení mezi Evropou a  Asií zajišťují mosty Fatih Sultan Mehmet Köprüsü (Fatih Sultan Mehmet Bridge) a Boğazıçi Köprüsü (Bosporus Bridge). Našinci se může zprvu zdát velmi nezvyklý způsob dopravy, kterému se v Turecku říká dolmuš. Jedná se o dodávky určené k přepravě více osob. Tento specifický druh sdíleného taxi jezdí v nepravidelných časových intervalech po předem určených trasách a vyjíždí z obecně známých dopravních uzlů, jakými jsou například Taksimské náměstí nebo autobusové nádraží v Kadiköy. Dolmuš z tohoto bodu vyjede do své cílové stanice, která je napsaná na tabulce za předním sklem teprve tehdy, je-li zcela zaplněn. Dolmuši nemají své zastávky, ale musíte řidiči hlasitě říct, kde máte zájem vystoupit, a on vám zastaví u chodníku, jakmile je to možné. Pokud chcete do dolmuše nastoupit, stačí jen zamáváním ruky dát řidiči znamení, že máte zájem o jízdu, a on vám ochotně přibrzdí. Někteří řidiči, aby na sebe upozornili a pěší informovali o tom, že se mohou svést, hlasitě troubí. Dalo by se s nadsázkou říci, že troubení je turecký národní sport, a turisty zvyklé na klidné středoevropské silnice a města všudypřítomné troubení překvapí a mají z něho zbytečný strach. Jelikož provozování tohoto druhu dopravy je samostatná výdělečná živnost řidičů, musíte platit hotově přímo řidiči, který vám během řízení stačí i vracet drobné. Ceny jízdného se liší podle vzdálenosti, ale většinou to jsou předem dané fixní ceny, které začínají od 1, 90 TL tedy asi 30 Kč.

Istanbul - Ubytování

Istanbul nabízí velice širokou paletu ubytovacích kapacit nejrůznějších kategorií. Pokud se cestovatel spokojí jen s palandou v hostelu, kde sdílí pokoj s dalšími spolunocležníky, může se v Istanbulu ubytovat již od 12 EUR. Tyto velmi levné hotely naleznete v okolí Taksimského náměstí, dále v ulicích vodorovných s třídou Istiklal Caddesi a také v zapadlých uličkách okolo Sultanahmet. Na své si samozřejmě přijdou i příznivci luxusního cestování. V Istanbulu najdete hotelové řetězce, jako jsou Four Seasons, Sheraton, Hilton a Kempinski, kde ceny začínají na 490 EUR za noc a mohou se vyšplhat až k 2 000 EUR v těch nejluxusnějších pokojích s terasou s výhledem na Bospor. Tyto luxusní paláce lemují břehy evropské části Bosporské úžiny. Velmi důležitou součástí obchodování v turecké kultuře je smlouvání a tento rituál se uplatňuje i při smlouvání o ceně ubytování. Samozřejmě není možné smlouvat ve vyhlášených hotelech, ale určité vyjednávací dovednosti uplatníte při smlouvání v menších hotelech rodinného typu nebo v nižších cenových kategoriích. Vždy se vyplatí mít předem určitou představu o průměrné ceně ubytování v dané lokalitě a také obejít více hostelů v okolí a vybrat si ten nejvýhodnější. Jelikož se Turci vyznačují jižanským temperamentem, bujarým nočním stylem života a zábavy, vyplatí se také brát v úvahu, zda se v okolí hotelu nenachází nějaký rušný podnik, jelikož ten by mohl značně rušit vaše klidné spaní.

Autor: Milan Hnátek